Ve středu 20. července 2026 vláda schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, která má od příštího roku zásadně změnit způsob, jakým stát přilepšuje nejstarším důchodcům. Osmdesátiletá seniorka z Brna, která dnes na věkový příplatek k penzi ještě nedosáhne, by si podle nových pravidel polepšila okamžitě — a to bez jediné žádosti.
Zatímco současný systém přiznává první věkový příplatek až při dosažení 85 let, navrhovaná změna posouvá tuto hranici dolů o celých pět let. Otázka ale zní: komu přesně, o kolik a zda novela vůbec sněmovnou projde včas.
Současná pravidla: příplatek až od 85 let, pak skok ve 100
Dnes platí relativně jednoduchý systém. Jakmile důchodce dosáhne 85 let, jeho penze se automaticky a trvale zvyšuje o 1 000 Kč měsíčně. Druhý — a zatím poslední — příplatek přichází až ve 100 letech, kdy se k penzi přičítají další 2 000 Kč. Mezi osmdesátými a devadesátými narozeninami nezíská senior věkovou valorizací ani korunu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě upozorňuje, že tento systém neodráží skutečnost, jak rychle rostou výdaje na zdravotní péči, léky a kompenzační pomůcky s přibývajícím věkem. Právě to je jeden z hlavních argumentů pro navrhovanou změnu.
Od roku 2027: pětistovka v 80 letech, pak příplatek každých pět let
Nový návrh zavádí věkovou valorizaci v pětiletých intervalech, přičemž jednotlivé částky se kumulují. Přehled je přímočarý:
- 80 let: +500 Kč měsíčně (nově, dnes 0 Kč)
- 85 let: dalších +500 Kč, celkem 1 000 Kč (stejně jako dnes)
- 90 let: dalších +500 Kč, celkem 1 500 Kč (dnes pouze 1 000 Kč)
- 95 let: dalších +500 Kč, celkem 2 000 Kč (dnes pouze 1 000 Kč)
- 100 let: dalších +1 000 Kč, celkem 3 000 Kč (stejně jako dnes)
Věková valorizace přitom funguje zcela odděleně od pravidelného každoročního zvyšování důchodů. Nejde tedy o náhradu standardní valorizace, ale o příplatek navíc.
Kdo si skutečně polepší — a o kolik
Ne každý senior nad 80 let pocítí změnu stejně. Důchodci ve věku 80 až 84 let by nově získali 500 Kč měsíčně, na které dnes vůbec nedosáhnou. Stejný přínos — půl tisíce koruny navíc oproti dnešku — by zaznamenali senioři od 90 do 94 let.
Největší změnu by pocítili lidé ve věku 95 až 99 let. Ti by oproti současným pravidlům dostávali o 1 000 Kč měsíčně více. Naopak senioři v pásmu 85 až 89 let a ti nad 100 let by se v celkové výši věkové valorizace oproti dnešku nedočkali žádné změny.
Důležitý praktický detail: pokud novela projde, o zvýšení nebude třeba nikde žádat. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ho přizná automaticky od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém senior příslušného věku dosáhne. Slaví-li tedy někdo osmdesátiny 30. března 2027, příplatek mu náleží již od 1. března. Seniorům, kteří věkovou hranici překročili ještě před účinností novely, má být důchod automaticky dorovnán od ledna 2027.
2,6 miliardy ze státního rozpočtu a výhrada ekonomů
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že rozšířená věková valorizace bude státní rozpočet v roce 2027 stát přibližně 2,6 miliardy korun. Vedle rostoucích výdajů nejstarších seniorů na zdraví a péči ministerstvo jako argument uvádí i to, že nově přiznávané důchody jsou dnes zpravidla výrazně vyšší než penze přiznané před dvaceti nebo třiceti lety — starší důchodci jsou tak ve srovnání znevýhodněni.
Část ekonomů ale k nastavení systému vznáší výhrady. Ekonom Štěpán Křeček v rozhovoru pro TN Nova upozornil, že pětileté intervaly mezi příplatky vytvářejí nepříjemné „schody” — senior čeká na každé další zvýšení několik let najednou. „Formu, kterou se vláda rozhodla zvolit, nepovažuji za nejšťastnější,” řekl Křeček. Podle něj by bylo vhodnější navyšovat důchody ve vyšším věku postupněji, například každý rok.
Před senátory a prezidentem: novela musí projít celým legislativním procesem
Vláda návrh novely schválila 20. července 2026. Aby však nová věková valorizace mohla začít platit od 1. ledna 2027, čeká ji ještě celý standardní legislativní proces — schválení v Poslanecké sněmovně, hlasování v Senátu a podpis prezidenta republiky. Do té doby jde stále o navrhovanou, nikoli schválenou změnu.
Reakce samotných seniorů jsou podle průzkumu redakce převážně kladné. Osmdesátidvouleté Petru Š. se záměr líbí, ale zůstává opatrný: „Je dobře, že se myslí i na starší lidi. Jen bych byl rád, kdyby se to zase nezměnilo, než to začne platit.” Osmdesátišestiletý Miroslav H. si pak všímá, že na jeho věkovou skupinu novela žádný přímý dopad nemá: „Já už bych z toho podle nové tabulky nic navíc neměl. Ale pro osmdesátníky je těch pět set určitě dobrých.”
Klíčové pro miliony důchodců teď bude sledovat, jak rychle Poslanecká sněmovna zařadí novelu na pořad jednání a zda stihne celý legislativní koloběh uzavřít ještě před koncem roku.