Třináctá v pořadí. Lucie, pětatřicetiletá maminka, si dobře pamatuje ten okamžik: dcera přišla domů první den po výplatě kapesného s prázdnou peněženkou a žádostí o další peníze. Utratila skoro vše hned za blbosti. Lucie jí ale další peníze nedala. „Příště už si to rozmyslela,“ říká dnes s klidem.
Tento malý rodinný příběh vystihuje mnohem větší téma. Pravidelné kapesné dostává v Česku 87 % dětí ve věku od 8 do 17 let a způsob, jakým ho rodiče předávají, se letos poprvé výrazně proměnil. Otázka ale není jen kolik — ale kdy, v jaké formě a co se stane, když peníze dojdou příliš brzo.
Kapesné na účtu poprvé předběhlo hotovost
Podle červencového průzkumu Air Bank dostává kapesné na bankovní účet již 40 % dětí, zatímco v hotovosti ho přijímá 39 %. Jde o historicky první okamžik, kdy bezhotovostní forma převládla. Není to překvapení — mezi teenagery od 15 do 17 let karta nebo mobil při placení jasně vedou.
Výše kapesného se přitom liší podle věku i rodinných zvyklostí. Největší skupinu tvoří děti, které dostávají měsíčně částky v řádu nižších stovek korun. Přehled ukazuje typické pásma:
- 100–300 Kč měsíčně — nejčastější, dostává ho 33 % dětí
- 300–600 Kč měsíčně — druhá nejčetnější skupina, 25 % dětí
- Do 1 000 Kč měsíčně — méně obvyklé, přibližně 10 % dětí
Přechod k bezhotovostním platbám přitom nevytlačil starou dobrou kasičku. Nějakou formou si spoří 87 % dětí — z toho 45 % stále vhazuje mince do kasičky a 39 % má spořicí účet.
Proč je u nejmenších dětí hotovost názornější než platební karta
Dětské účty a předplacené karty jsou dnes dostupné prakticky pro každého školáka. U prvního kapesného ale karta nemusí být tou nejlepší volbou. Malé dítě ještě dobře nechápe, co znamenají čísla na displeji — a jak rychle mizí zůstatek, který nevidí.
Další čtení
Na tento problém upozornila psycholožka Denisa Hromková v rozhovoru pro CNN Prima NEWS: „Platební karta je pro dítě poměrně abstraktní a neposkytuje mu okamžitý přehled o tom, kolik peněz utratilo a kolik mu ještě zbývá.“ U fyzických peněz je vše mnohem názornější — když dítě zaplatí za sladkost, fyzicky vidí, že mu v peněžence mince ubyla. Snáze tak pochopí, že má k dispozici jen omezenou částku.
Jinak je tomu u starších dětí. Třináctiletá dcera Petra M. (44) dostává kapesné na účet. „Kartou už stejně platí skoro všude, takže mi dává smysl, aby se to naučila hlídat rovnou tam,“ říká.
Od prvňáka po teenagera: kdy přejít na měsíční rozpočet
S pravidelným kapesným lze podle odborníků začít přibližně kolem nástupu do první třídy. Stejně důležitý jako výše částky je ale interval, ve kterém dítě peníze dostává. Platí přímá úměra: čím je dítě mladší, tím hůře plánuje výdaje na delší dobu.
Jana K. (39) to potvrzuje z praxe: „Syn je ve druhé třídě a dostává padesát korun týdně. Zatím hotově, protože když ty peníze opravdu drží v ruce, přijde mi, že líp chápe, kolik mu zbývá.“ Naproti tomu Alena P. (42) začínala taky u hotovosti, ale starší dcera si sama řekla o kartu. „Teď si v aplikaci kontroluje, kolik utratila, a docela ji to baví.“
Obecné doporučení odborníků vypadá takto: děti ve věku 6–8 let by měly dostávat menší částku, třeba 20 až 50 Kč týdně, zpočátku v hotovosti. Ve věku 9–12 let lze interval postupně prodlužovat na dva týdny nebo měsíc a zvážit dětský účet s kartou. Od 13 let výše pak dává smysl měsíční kapesné a plnohodnotná platební karta.
Lektorka finanční gramotnosti Veronika Kalátová na webu Finanční akademie zdůrazňuje, že přesné věkové hranice nejsou tím hlavním: „Důležité je, že společně objevujete nové věci a ukazujete dítěti, že mu chcete pomoci vytvářet zdravé finanční návyky.“
Nechte dítě udělat chybu — a nepomáhejte mu z ní ven
Rodiče mají přirozenou tendenci dítě chránit před zbytečnými nákupy. Jenže právě moment, kdy utratí celé kapesné za hlouposti a pak mu peníze chybí, je podle odborníků nejcennější finanční lekcí. Tereza N. (32) to zná dobře: „Nezakazuju mu to úplně, ale snažím se mu vysvětlit, že když si něco naspoří, může si pak koupit něco většího.“
Finanční poradce Matyáš Loffelmann k tomu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl jasně: „Je potřeba jim dát příležitost, aby mohly udělat chybu a pak se z ní poučit.“ Přidání dalších peněz po prvním rychlém utrácení tento proces přeruší — a dítě se nic nenaučí.
Co říkají čeští rodiče: zkušenosti z první ruky
Přístupy k dětem se liší dům od domu. Některé rodiny přísně trvají na hotovosti, jiné přechází na aplikace a dětské účty ještě před druhým stupněm základní školy. Jedno mají ale tyto zkušenosti společné: nejdůležitější není forma ani přesná výše kapesného, ale to, zda dítě s penězi skutečně pracuje — plánuje, šetří a nese důsledky svých rozhodnutí.
Průzkum Air Bank z července 2026 navíc ukazuje, že česká společnost jako celek tuto otázku bere čím dál vážněji. Osmdesát sedm procent dětí, které dostávají kapesné, je na poměry srovnatelných zemí vysoké číslo — otázkou zůstává, zda za ním stojí i skutečná finanční výchova, nebo jen pravidelný převod peněz bez dalšího rozhovoru.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře