Sedíte na gauči tři metry od routeru a video se přesto zasekává. Čárky signálu na telefonu vypadají slušně, přesto streaming koktá a videohovor padá. Příčina přitom může být překvapivě banální — antény routeru jsou otočené špatně nebo stojí zařízení na místě, kde nikdy fungovat pořádně nebude.
Po deseti letech práce s domácími i firemními sítěmi vidím stále stejné chyby. Většina lidí router prostě zapojí, položí na zem v chodbě a zapomene na něj. Přitom stačí znát jedno fyzikální pravidlo a výsledek se zlepší bez jediné koruny navíc.
Signál Wi-Fi se šíří jako kobliha, ne jako svíčka
Běžná všesměrová anténa routeru nevysílá signál rovnoměrně do všech stran. Představte si ji jako osu procházející středem koblihy — nejvíce energie míří do stran, kolmo na osu antény. Z hrotu a ze základny antény signál prakticky nevychází.
Pokud anténa stojí svisle, pokrývá celý horizontální prostor v rozsahu 360 stupňů. Vertikální vyzařovací charakteristika je naproti tomu výrazně užší. Pro byt nebo kancelář na jednom podlaží proto dává smysl začít se všemi externími anténami nastavenou do svislé polohy — signál se rozlije do stran co nejšířeji.
Ve vícepodlažním domě může pomoci část antén naklonit. Výrobci v takových případech doporučují kombinovat různé úhly, nejčastěji v rozmezí 30–45 stupňů. Každý router funguje trochu jinak, takže se vyplatí s nastavením experimentovat a výsledky porovnávat měřením, ne odhadem.
Proč nesmíte antény otočit o 90 stupňů
Logika „otočím anténu vodorovně a Wi-Fi poběží v patře nad routerem“ zní lákavě. U moderních routerů ale nefunguje, a to ze zcela konkrétního důvodu. Dnešní zařízení využívají technologii MIMO a několik prostorových streamů — router aktivně pracuje s tvarem signálu pomocí takzvaného beamformingu, který závisí na různých polarizacích jednotlivých antén.
Další čtení
Tři antény na routeru proto nejsou tři totožné zesilovače, z nichž každý pokrývá jiný směr. Pokud otočíte anténu o celých 90 stupňů, signál se sice v daném směru zesílí, ale reálné přenosové rychlosti budou nepoužitelné. Navíc dojde k narušení šíření signálu přímo kolem routeru — zhorší se tak pokrytí i na stejném podlaží. Maximum, které má smysl zkoušet, je zmíněných 45 stupňů.
Důležitější než antény je samotná poloha routeru
Pokud ani experimentování s anténami nepomáhá, příčina bývá zpravidla jinde. Většina uživatelů nechává router na místě, kam ho techninik poskytovatele při instalaci položil — obvykle někde v chodbě, blízko datové zásuvky. Chodba ale téměř nikdy není středem domácnosti.
Ideální místo je otevřené, přibližně uprostřed prostoru, který má být pokryt signálem. Router by měl stát výše nad podlahou a rozhodně by neměl být schovaný ve skříni. Ta sice signál přímo nezablokuje, ale způsobí přehřívání elektroniky včetně napájecího zdroje, což spolehlivost zařízení dlouhodobě snižuje.
Zvláštní pozornost věnujte okolí routeru. Problematické jsou zejména tyto překážky:
- Železobetonové stěny a stropy — signál silně tlumí i odráží
- Velké kovové předměty jako skříně, bojlery nebo chladničky
- Umístění těsně za televizorem nebo uvnitř AV skříňky
- Mikrovlnné trouby — při provozu ruší pásmo 2,4 GHz
- Zrcadla s kovovým povlakem na zadní straně
Reálné měření místo sledování čárek na displeji
Čárky signálu v pravém rohu displeje telefonu jsou jen velmi orientační ukazatel. Neříkají nic o reálných přenosových rychlostech ani o kvalitě spojení. Jakoukoliv úpravu antén nebo přesun routeru je proto potřeba vyhodnotit měřením — ze stejného místa, před změnou a po ní.
Klíčová hodnota se jmenuje RSSI a udává se v dBm (decibel-miliwatt). Číslo blíže k nule znamená silnější přijatý signál — například hodnota –55 dBm je výrazně lepší než –75 dBm. Rozdíl i několika dB má při optimalizaci sítě reálný dopad na rychlost a stabilitu spojení.
Na Androidu lze podrobnější informace o Wi-Fi najít v rozšířených nastaveních připojení. Například u telefonů Samsung je třeba nejprve aktivovat funkci Connectivity Labs, která obsahuje i průvodce pro vylepšení signálu. Univerzálnějším řešením je aplikace WiFi Analyzer, která zobrazuje hodnotu RSSI v dBm v reálném čase i obsazenost jednotlivých kanálů ve vybraném pásmu. K tomu lze přidat aplikaci Speedtest.net pro měření rychlosti — přičemž stejně důležitá jako rychlost je i latence, která by se měla pohybovat v nízkých desítkách milisekund.
Když ani přesun routeru nestačí: extender nebo mesh
Pokud lepší nastavení antén ani změna polohy routeru výrazně nepomohly, je čas přiznat, že jeden router na větší nebo členitější prostor jednoduše nestačí. Řešení jsou dvě: Wi-Fi extender, nebo — v lepším případě — mesh systém.
Extender jako Xiaomi Mi Wi-Fi Range Extender Pro je dostupný již od přibližně 359 Kč a hodí se pro menší byty, kde stačí pokrýt jedno slepé místo. Výkonnější Wi-Fi 6 extender TP-Link RE705X s podporou EasyMesh a gigabitovým LAN portem pořídíte od zhruba 1 499 Kč. Pokud chcete stabilní řešení pro větší dům bez problémů s předáváním signálu mezi uzly, dvoubalení mesh systému TP-Link Deco X50 vyjde přibližně na 3 257 Kč a nabídne tři gigabitové porty na každé jednotce.
Měření RSSI před pořízením doplňkového zařízení a po něm ukáže, zda investice přinesla očekávaný výsledek — a kde přesně nový uzel nebo extender umístit, aby jeho přínos byl maximální.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře