Dvacetiletý absolvent nastoupí do první práce, podepíše smlouvu a někde v hromadě papírů na personálním oddělení leží i formulář k penzijnímu spoření. Většina mladých ho odsune na kraj stolu — důchod přece počká. Stát teď ale chystá nástroj, který by je měl přesvědčit o opaku: pro lidi do 30 let chce zdvojnásobit měsíční příspěvek na doplňkové penzijní spoření.
Návrh zákona, který prochází Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 285, slibuje až 680 Kč měsíčně — tedy přes 8 000 Kč ročně — přímo ke spoření, bez nutnosti o příspěvek samostatně žádat. Přesto odborníci varují, že samotná finanční motivace k masovému zapojení mladých nestačí. Kdo přesně na vyšší podporu dosáhne, od kdy a co s tím má penzijní spoření společného s daněmi?
Až 8 160 Kč ročně od státu: Kdo splní podmínky a jak se příspěvek počítá
Podle návrhu Ministerstva financí v rámci projektu nazvaného Lepší penzijko se má státní podpora doplňkového penzijního spoření pro lidi do 30 let zvýšit ze současných 20 na 40 % měsíčního vkladu. Při vkladu 1 000 Kč stát přidá 400 Kč. Na maximální příspěvek 680 Kč měsíčně dosáhne ten, kdo si odkládá alespoň 1 700 Kč — a ročně tak získá od státu celkem 8 160 Kč.
Příspěvek se nebude muset nijak nárokovat. Připisuje se automaticky podle výše vkladu. Změna se má dotknout i nezletilých: minimální vklad potřebný pro získání státní podpory by u dětí klesl ze současných 500 Kč na pouhých 100 Kč měsíčně.
- 100 Kč vklad (nově pro nezletilé) — státní příspěvek 40 Kč, ročně 480 Kč
- 500 Kč vklad (minimální od 18 let) — nový příspěvek 200 Kč, ročně 2 400 Kč
- 1 000 Kč vklad — nový příspěvek 400 Kč, ročně 4 800 Kč
- 1 700 Kč a více — maximální příspěvek 680 Kč, ročně 8 160 Kč
Za deset let může stát přidat přes 81 000 Kč — ale jen za určitých podmínek
Pokud si dvacetiletý člověk bude posílat na penzijní spoření 1 700 Kč měsíčně a bude mít nárok na maximální podporu po celých deset let, stát mu přidá celkem 81 600 Kč. To je dvojnásobek oproti 40 800 Kč, které by za stejnou dobu získal podle dnešních pravidel. Jde přitom pouze o součet státních příspěvků — skutečný zůstatek na účtu závisí navíc na vlastních vkladech a výkonnosti fondu.
Další čtení
Mění se i jedno z dlouhodobých lákadel, respektive brzdidel zároveň: limit pro výběr uložených prostředků. Nově si lidé do 36 let budou moci po alespoň 10 letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů včetně jejich zhodnocení, aniž by museli spoření úplně ukončit.
Experti varují: Vyšší příspěvek sám o sobě masivní zájem nezajistí
Přes atraktivní čísla jsou finanční odborníci k dopadu nového systému rezervovaní. Libor Vošický, člen představenstva ČS penzijní společnosti, to pojmenoval přímo v debatě na půdě Hospodářské komory: „Vyšší státní příspěvek může pomoci, ale sám o sobě masivní vstup mladých lidí do systému nezajistí.“
Pohled do praxe toto hodnocení potvrzuje. Čtyřiadvacetiletá Tereza říká, že důchod teď vůbec neřeší — platí nájem a snaží se něco odkládat, ale konkrétní čísla penze ji nezajímají. Osmadvacetiletý Martin má penzijní spoření hlavně proto, že mu na něj přispívá zaměstnavatel, a vyšší státní příspěvek by ho přiměl posílat trochu více. Dvacetiletá Klára upřímně dodává, že 1 700 Kč měsíčně v tuto chvíli zkrátka dát nemůže. Třicetiletý David spoří, ale ne přes penzijko — investuje raději sám, bez vázanosti na mnoho let dopředu.
Vyšší příspěvky od 1. ledna 2027 zatím nejsou jisté
Návrh dosud není schválen. V Poslanecké sněmovně leží jako tisk č. 285 a čeká ho další projednávání. Aby nová pravidla vstoupila v platnost, musí projít celým legislativním procesem — schválení oběma komorami Parlamentu a podpis prezidenta. Pokud vše proběhne podle plánu, vyšší státní příspěvky pro mladé i nová pravidla pro výběr peněz by mohla začít platit od 1. ledna 2027.
Ministerstvo financí zveřejnilo záměr v tiskové zprávě z roku 2026 pod názvem projektu Lepší penzijko. Samotné schválení vládou však ještě neznamená, že se zákon stane platným právem — konečné slovo má Parlament.
Zaměstnavatel a DIP: Další zdroje peněz na stáří, které mnoho mladých přehlíží
Státní příspěvek nemusí být jedinou podporou. Řada zaměstnavatelů nabízí jako benefit vlastní příspěvek na doplňkové penzijní spoření — někteří platí pevnou částku každý měsíc, jiní výši příspěvku vážou na to, kolik si spoří zaměstnanec sám. Pro pracovníky v rizikových profesích navíc platí zákonná povinnost: zaměstnavatel jim musí přispívat 4 % z vyměřovacího základu.
Alternativou je takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP). Na rozdíl od penzijního spoření k němu stát měsíční příspěvek nepřidává, ale umožňuje využít daňovou úlevu — od základu daně si lze odečíst až 48 000 Kč za rok. I na DIP může přispívat zaměstnavatel, takže obě možnosti se v praxi vzájemně nevylučují.
Co se změní pro ty, kdo si penzijní spoření teprve zvažují
Pokud se návrh do konce roku 2026 dostane přes Parlament, ocitnou se mladí lidé od 1. ledna 2027 v situaci, kdy stát jejich spoření na stáří odměňuje výrazně štědřeji než kdykoli předtím. Otázka ale zůstává stejná jako dnes: zda to bude dost na to, aby si čerstvý absolvent otevřel smlouvu ještě předtím, než formulář skončí v šuplíku.
Průchod sněmovního tisku č. 285 dalšími čteními v následujících měsících ukáže, zda projekt Lepší penzijko nakonec nabyde účinnosti v plánovaném rozsahu, nebo projde dalšími úpravami.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře