Nastoupit k tureckému nebo egyptskému bufetu s prázdným talířem a odejít s překypující pyramidou jídla — to bývalo součástí dovolenkového rituálu. Jenže letní sezona 2026 přináší ke snídaňovým stolům změny, které si pozorný host brzy všimne: talíře jsou o něco menší, podnosy zmizely, jogurty se servírují v jednotlivých skleničkách a nad odpadkovým košem svítí čočka kamery.
Cestovní kanceláře ujišťují, že o neomezené stravování hosté nepřijdou. Za kulisami výdejního pultu se ale odehrává tichá revoluce v nakládání s jídlem, která mění to, kolik si host skutečně nabere — a kolik z toho skončí v koši. Proč k ní dochází a co to znamená pro vás na příští dovolené?
Menší talíře a žádné podnosy: první vlna diskrétních změn u bufetu
Většina novinek stojí na drobných úpravách, kterých si při troše pozornosti všimnete sami. Řetězec Ibis přešel na menší talíře — jednoduše se na ně méně vejde, takže si host dopředu nenabere zásoby na tři porce. Postupně mizí i podnosy. Bez nich unese člověk ke stolu jen talíř a sklenici, takže na jednu cestu odnese podstatně méně.
Řada surovin se dnes podává předem naporcovaná v malém balení: jedna dávka místo plné naběračky. Vejce, omelety nebo palačinky připraví kuchař čerstvé přímo před vámi a velké pekáče se doplňují po menších dávkách. Jídlo pak působí čerstvěji a ke konci výdeje nezbývají hory vychladlých porcí.
- Menší talíře — Ibis a další ekonomické řetězce
- Jednotlivé porce ve skleničkách — Hilton ve Frankfurtu
- Cedulky „vezměte si, co sníte“ — Novotel v Bangkoku
- Omezená nabídka pečiva a dezertů — severské hotely Scandic
- Vaření na počkání přímo u pultu — roste napříč resorty
Nad odpadkovými koši visí kamery: jak technologie mění výdej jídla
Menší nádobí je ale jen začátek. Velké řetězce sázejí na techniku: ke košům montují chytré kamery propojené s přesnou váhou a pohybovým čidlem. Software podle záběru pozná druh vyhozené suroviny — nedojedenou rýži, kus pečiva, zbytek masa — a váha sečte gramáž každého shozu. Výsledek se kuchaři zobrazí rovnou jako částka, takže má černé na bílém, kolik ho odpad stojí.
Další čtení
Data se hned promítají do provozu. Jakmile statistika odhalí surovinu, která opakovaně končí v koši, kuchyně její přípravu přiškrtí. Hotelové kuchyně podle propočtů běžně vyhodí 5 až 15 procent nakoupených potravin, takže i malá úspora se rychle nasčítá. Bruselský hotel Crowne Plaza tímto způsobem srazil vyhozené jídlo o 63 procent a ušetřil přes milion korun ročně. Luxusní síť Mandarin Oriental hlásí ze svých hotelů průměrný pokles o 36 procent, což ročně dělá úsporu přes čtyři miliony korun.
Svět ročně vyhodí přes miliardu tun jídla — hotely nesou podstatný díl viny
Proč hotely tak tlačí na úspory, ukazuje měřítko celého problému. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2022 se na světě proměnilo ve odpad kolem 1,05 miliardy tun potravin, v přepočtu přibližně 132 kilogramů na každého obyvatele planety. Přibližně 28 procent z toho jde za restauracemi, hotely a dalšími stravovacími provozy.
Takový odpad má přitom tři různé zdroje: část se okrájí přímo v kuchyni, část zbyde na bufetu neprodaná a zbytek nechají hosté ležet na talíři. Právě nedojedené talíře tvoří v pohostinství skoro třetinu vyhozeného jídla. Na jednoho strávníka připadá odhadem 15 až 400 gramů — takže mezi rozvážným a bezhlavým nabíráním je obrovský rozdíl.
Za střídmostí u bufetu stojí čistá psychologie, ne skrblictví hotelů
Za drobnou úpravou velikosti talíře se skrývá poctivá behaviorální věda. Výzkumníci v hotelových jídelnách jednoduše vyměnili velké talíře za menší a hosté rázem vyhodili o 19,5 procenta jídla méně. Podobně účinná byla i samotná cedulka připomínající, že si každý může kdykoli dojít pro přídavek — ta sama o sobě srazila plýtvání o 20,5 procenta.
Funguje to proto, že u švédských stolů oči obvykle vyhrají nad žaludkem. Odborníci na spotřebitelské chování mluví o takzvaném „prázdninovém rozpoložení“, ve kterém člověku přijde plýtvání méně provinilé. Menší talíř ho nenápadně vrátí na zem — aniž by se přitom cítil ošizený.
Češi plýtvají méně, než se o nich traduje, a co může změnit sám host
Kolem českých turistů koluje pověst, že neomezené bufety nezvládají a nakládají si nejvíc ze všech. Evropská data ji ale nepotvrzují. Na jednoho obyvatele České republiky ročně skončí v koši kolem 61 kilogramů jídla, což je o jedenáct kilogramů méně, než kolik dělá evropský průměr. Personál resortů i delegáti cestovních kanceláří přeplněné talíře vídají častěji u hostů z jiných zemí.
Pohled z nedávné dovolené v Egyptě sdílel Marek P., 42letý pravidelný návštěvník all-inclusive resortů: „Dříve jsem běžně vídal stoly obložené desítkami talířů, ze kterých lidé jen jednou kousli a zbytek nechali ležet. V posledních letech je vidět, že hotely přešly na menší talíře a i ovoce dávají v malých mističkách.“ Lucie K., 35letá matka cestující s rodinou, dodává: „Při cestování s dětmi je all inclusive skvělé, ale právě děti často očima snědí všechno a na talíři pak zůstane polovina.“
Zkušení dovolenkáři si berou hlavně jídla, která znají a která jim chutí. Neznámé speciality ochutnají jen po malých kouscích, aby jim nezůstaly na talíři. Osvědčené je taky nabrat si dezerty, pečivo nebo ovoce na jeden společný talíř a sníst je s partnerem nebo rodinou — pestrost bufetu si tak užijete bez hromady nedojedků. Cestovní kanceláře zároveň ujišťují, že neomezené stravování nikam nezmizí: hotelům jde hlavně o to, aby méně jídla putovalo rovnou do koše.
Otázka, která zůstává otevřená, je, zda se k podobným krokům přidají i menší rodinné resorty — nebo zda zůstanou výsadou velkých mezinárodních řetězců s rozpočtem na chytré kamery a analytický software.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře