Německý důchodce s průměrnou státní penzí 19 138 eur ročně. Zdánlivě vysoká částka — jenže odhadované výdaje seniora v Německu dosahují 28 700 eur za rok. Výsledek: chybí třetina. Zatímco v Berlíně nebo Mnichově se tento schodek řeší soukromým penzijním spořením nebo zaměstnaneckými fondy, v Česku vychází průměrná státní penze na pokrytí běžných výdajů — a ještě zbyde.
Mezinárodní analýza DataPulse z roku 2026 zařadila Česko mezi pouhé čtyři evropské země, kde průměrný státní důchod modelové životní náklady nejen pokryje, ale přesáhne. Výsledek ale platí jen pro část důchodců. Kdo bydlí v nájmu nebo žije sám, ocitá se ve zcela jiné realitě — a čísla to dokazují.
Čtyři země, kde státní penze na život stačí: Česko předčilo bohaté sousedy
DataPulse porovnala průměrnou hrubou státní penzi s odhadovanými ročními výdaji lidí starších 60 let ve vybraných evropských zemích. Výsledky jsou pro Česko překvapivě příznivé. Nejlépe dopadlo Rumunsko, kde penze převyšuje modelové výdaje o 21 %. Česko obsadilo druhé místo s rezervou 18 %, za ním se umístily Polsko a Španělsko.
Naopak Rakousko vykazuje schodek přibližně 17 % a Německo dokonce 33 %. Absolutní rozdíl mezi českou průměrnou penzí a odhadovanými ročními výdaji seniora činí podle analýzy přibližně 1 500 eur za rok. Přehledné srovnání šesti sledovaných zemí ukazuje následující tabulka:
- Rumunsko: penze 5 800 EUR, výdaje 4 772 EUR, bilance +21 %
- Česko: penze 10 100 EUR, výdaje 8 600 EUR, bilance +18 %
- Polsko: penze 8 400 EUR, výdaje 8 100 EUR, bilance +4 %
- Španělsko: penze 19 844 EUR, výdaje 19 300 EUR, bilance +3 %
- Rakousko: penze 25 900 EUR, výdaje 31 000 EUR, bilance −17 %
- Německo: penze 19 138 EUR, výdaje 28 700 EUR, bilance −33 %
Proč Německo a Rakousko prohrávají: metodika, nájmy a soukromé penze
Zdánlivá porážka dvou bohatých sousedů se vysvětluje především zvolenou metodikou. Model DataPulse pracuje převážně se státní starobní penzí a příjmy z zaměstnaneckého nebo soukromého penzijního spoření se v něm nemusejí plně promítnout. Právě tyto doplňkové zdroje přitom hrají v Německu a Rakousku podstatně větší roli než v Česku.
Další čtení
Druhý klíčový faktor je bydlení. Čeští senioři daleko častěji žijí ve vlastním, takže pravidelný nájem jejich rodinný rozpočet nezatěžuje. V Německu a Rakousku je nájemní bydlení mezi staršími lidmi rozšířenější — a to se na měsíčních výdajích projeví okamžitě a bolestivě.
33 % osamělých seniorů nad 65 let je ohroženo chudobou: čísla ČSÚ mluví jasně
Příznivý výsledek Česka v mezinárodním srovnání neznamená, že všichni důchodci žijí bez starostí. Záleží zásadně na tom, zda člověk ve stáří sdílí domácnost s partnerem, nebo žije sám. Podle dat Českého statistického úřadu bylo příjmovou chudobou ohroženo 33,2 % osaměle žijících lidí nad 65 let. U dvoučlenných seniorských domácností to bylo pouhých 4,9 %.
Rozdíl se výrazně projevuje i v nákladech na bydlení. Samotní senioři na ně vydávají v průměru 28,9 % svých čistých příjmů, zatímco ve dvoučlenné domácnosti je to 17,5 %. Právě toto zatížení dokáže rychle smazat výhodu, kterou nám evropské srovnání přisuzuje. Dalších 18 % osaměle žijících seniorů uvádí, že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi.
Na tuto skupinu upozorňují i ekonomové. Klára Kalíšková, ekonomka, pro iROZHLAS.cz uvedla: „Dlouhodobě víme, že samostatně žijící důchodci, obzvláště ženy, jsou ohroženi chudobou a problém byl spíše v jejich startovní pozici.“
Jak si zvýšit důchod: od kontroly evidovaných let po práci po odchodu do penze
Prvním krokem je ověřit, co o vás eviduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na ePortálu ČSSZ je k dispozici Informativní důchodová aplikace (IDA) — po přihlášení přes Identitu občana nebo datovou schránku zobrazí evidované roky pojištění i orientační výši budoucího důchodu. Vyplatí se zkontrolovat, zda nechybí některé období zaměstnání.
Pokud v evidenci mezera je, je vhodné chybějící dobu pojištění doložit ještě před podáním žádosti o důchod. Posloužit mohou evidenční listy důchodového pojištění, pracovní smlouvy nebo jiné doklady o zaměstnání.
Důležitý je také termín samotného odchodu. Předčasná penze se trvale krátí. Naopak každý rok práce navíc po dosažení důchodového věku — bez souběžného pobírání důchodu — výslednou částku zvyšuje. Pro ty, kdo již řádný starobní důchod pobírají a zároveň pracují, existuje sleva na sociálním pojištění ve výši 6,5 % z hrubé mzdy, která čistý měsíční příjem reálně navýší.
Co bude dál: penzijní reforma a otázka, na kterou zatím nikdo nemá odpověď
Výsledky analýzy DataPulse přicházejí v době, kdy česká vláda dokončuje debatu o podobě dlouhodobé penzijní reformy. Klíčovou otázkou zůstává, zda se průměrná státní penze udrží nad hranicí životních nákladů i po demografickém zlomu — tedy ve chvíli, kdy počet důchodců výrazně převýší počet aktivně přispívajících pracovníků.
Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že příznivé umístění Česka je zčásti dáno strukturou vlastnického bydlení a nižší životní úrovní měřenou v eurech — nikoli nutně štědrostí systému jako takového. Podle zprávy OECD Pensions at a Glance 2025 patří Česko k zemím, kde míra náhrady příjmu penzí v poměru k průměrné mzdě v nadcházejících dekádách klesá.
Reálná situace jednotlivých důchodců se bude lišit stále více — podle délky odpracovaných let, vlastnictví nemovitosti i toho, zda člověk stáří prožívá sám, nebo ve dvojici.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře