Ve veřejné sféře pracují statisíce lidí — učitelky, zdravotní sestry, nepedagogičtí pracovníci ve školách, úředníci na obecních úřadech. Všichni mají společné jedno: základní plat jim určují tabulky, do kterých se patnáct let pořádně nesáhlo. Dorovnávalo se jen různými příplatky, takže na výplatní pásce vypadalo vše v pořádku — jenže základní tarif přitom zůstával hluboko pod zákonnou hranicí.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka teď přichází s návrhem, který má tento stav změnit od ledna 2027. Méně stupňů, přehlednější postup, a hlavně konec tarifů pod minimální mzdou. Jenže Juchelka sám přiznal, že si nemusí polepšit úplně každý. Co přesně se mění a koho se reforma dotkne nejvíc?
Co se v tabulkách mění: méně stupňů, jasný postup, vyšší spodní hranice
Základní plat ve veřejné sféře závisí na dvou věcech: na platové třídě, která odráží náročnost a odpovědnost práce, a na platovém stupni, který roste s odpracovanými lety. Právě počet stupňů se mění nejvýrazněji. Dnes jich existuje dvanáct a postup do vyššího probíhá v nepravidelných intervalech — poslední stupeň přísluší za praxi delší než 32 let.
Nový návrh počítá pouze s osmi stupni. Postup bude jednotný: vždy po pěti odpracovaných letech. Rozdíl mezi sousedními třídami má činit nejméně čtyři procenta. Nejvyšší stupeň se pak nově přizná za praxi přesahující 35 let. Zásadní novinkou ale zůstává spodní hranice celého systému.
„Nejnižší tarif bude vždy odpovídat aktuální minimální mzdě,“ prohlásil Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí. Pro rok 2027 se předpokládá minimální mzda ve výši 24 900 korun, zatímco pro letošní rok 2026 platí 22 400 korun.
Srovnání starého a nového systému ukazuje rozsah změny:
Další čtení
- Počet platových stupňů: dnes 12, nově 8
- Postup do vyššího stupně: dnes nepravidelně, nově každých 5 let
- Nejvyšší stupeň za praxi: dnes za více než 32 let, nově za více než 35 let
- Nejnižší tarif: dnes část tarifů pod minimální mzdou, nově vždy na její úrovni
- Valorizace tabulek: dnes žádná povinná, nově automaticky každý rok spolu s minimální mzdou
Kdo si polepší nejvíc: spodní třídy a služebně nejstarší zaměstnanci
Reforma zasáhne čtyři platové tabulky. První pokrývá úředníky, kulturní pracovníky, technické profese a nepedagogy ve školství. Druhá zahrnuje zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Třetí se týká lékařů a zubařů, čtvrtá učitelů. Státní служба má navíc vlastní samostatnou tabulku, které se změna dotkne odděleně.
Největší přínos pocítí lidé zařazení do spodní části tabulek. Dnes nedosahuje na minimální mzdu ani na takzvaný zaručený plat velká část nejnižších tarifů — v první tabulce jde přibližně o tři čtvrtiny všech částek. Rozdíl zaměstnanci sice dostávají, ale naskládaný z různých doplatků a příplatků. Po reformě by nejnižší tarify skočily přímo na úroveň minimální mzdy a zaručenou odměnu by stanovoval základní plat, nikoli složitá mozaika příplatků.
Druhou skupinou, která má výrazněji vydělat, jsou služebně nejstarší zaměstnanci. Nový systém přidává stupně pro praxi do 30, do 35 a nad 35 let. Dříve se poslední stupeň přiznával až za 32 let práce. Dlouholetí pracovníci ve veřejné sféře tak mají mít odpracovaná léta konečně lépe oceněná.
Proč se platové tabulky neupravovaly patnáct let
Juchelka jako hlavní příčinu uvádí to, že se základní tarify od počátku tisíciletí prakticky neměnily. Zaostávání se řešilo výhradně dorovnáváním na zaručený plat — záplastou, která skutečný problém nikdy neodstranila, jen ho dočasně zakryla. Výsledek je paradoxní: osobní příplatky, které mají odměňovat kvalitní práci, dnes z velké části mizí na holé dorovnání základního platu na zákonné minimum.
Návrh proto přidává automatickou valorizaci celých tabulek každý rok. Nejnižší tarify mají napříště růst v souladu s minimální mzdou, aby ke stejnému zaostávání znovu nedošlo. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jde o systémové řešení, které nahrazuje dosavadní ad hoc záplaty.
Co zatím není jisté a kde hrozí zklamání
Zásadní upozornění: jde zatím pouze o návrh, žádná dohoda nepadla. Tento týden návrh projednávají odborové svazy, v pondělí 1. září rozhodne vláda na mimořádném zasedání o penězích na platy a celá změna musí projít ještě v návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Konkrétní tarify pak stanoví nařízení vlády s účinností od 1. ledna 2027.
Ministryně financí Alena Schillerová zatím neuvedla, kolik reforma ze státní kasy spolkne. Ani číslo 24 900 korun není definitivní — minimální mzda pro rok 2027 je zatím jen předpokládaná hodnota a definitivně ji potvrdí až podzimní výpočet příslušných ministerstev. Může se ještě pohnout o stovky korun oběma směry. Od stejného odhadu se přitom odvíjejí i nejnižší zaručené platy pro jednotlivé skupiny prací, které se počítají jako násobky minimální mzdy:
Pro rok 2027 by předběžně vycházely: 1. skupina prací na 24 900 Kč, 2. skupina na 29 880 Kč, 3. skupina na 34 860 Kč a 4. skupina na 39 840 Kč. Všechny tyto částky jsou zatím orientační.
Vláda ujišťuje, že nikdo ve veřejné sféře nemá v příštím roce vydělat méně než letos. Sám Juchelka však připustil, že s novými tabulkami si od ledna nemusí polepšit každý. „Může se to stát,“ řekl ministr. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula mluví o „změně skutečně revoluční, ne kosmetické“, zároveň ale upozorňuje, že samotné dorovnání nejnižších tarifů nestačí — musí růst i vyšší třídy, jinak se stírají rozdíly mezi různě kvalifikovanými profesemi a systém ztrácí motivační funkci.
Co přijde dál: vláda, odboráři a rozpočet rozhodnou na podzim
Nejbližší milník je vládní zasedání, kde se rozhodne o objemu peněz na platy. Teprve po něm začnou skutečná vyjednávání s odborovými svazy o konkrétních číslech v tabulkách. Celý balík pak musí projít parlamentem jako součást státního rozpočtu na rok 2027.
Pokud reforma projde beze změn, bude od ledna 2027 poprvé za patnáct let platit, že žádný tarif ve veřejné sféře neklesne pod minimální mzdu — jenže to, jak vysoká minimální mzda nakonec bude a kolik peněz stát na celou změnu uvolní, zůstává otevřenou otázkou až do pozdního podzimu.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře