Kdo byl loni v dubnu ve Španělsku a měl u sebe jen platební kartu, zažil nepříjemné překvapení. Rozsáhlý výpadek elektřiny z 28. dubna 2025 vyřadil terminály i bankomaty napříč celým Pyrenejským poloostrovem a zaplatit šlo najednou jedině papírovými penězi. Fronty před pár fungujícími pokladnami přijímajícími hotovost se táhly ulicemi a ti, kdo doma žádné bankovky neměli, si prostě nekoupili nic.
Tahle zkušenost teď mění chování milionů Evropanů. Hotovost se vrací do peněženek, šuplíků a domácích bezpečnostních schránek — a schvalují to instituce, které jinak digitálním platbám fandí. Otázka zní: kolik přesně a v jakých bankovkách?
Blackout ukázal, co platební karta neumí
Evropská centrální banka (ECB) popsala španělský výpadek proudu ve své studii o roli hotovosti jako učebnicový příklad systémového selhání. V postižených oblastech bankomaty zhasly a lidé dopláceli na to, co si předem nepřipravili. V regionech, kterých se výpadek přímo netýkal, výběry hotovosti naopak prudce vyskočily — lidé si pro jistotu běželi bankovky nachystat ihned po prvních zprávách.
Španělé přitom nebyli úplně nepřipraveni. Podle průzkumu ECB z roku 2024 si hotovostní rezervu doma schovává 39 procent španělských domácností. K výpadkům proudu se letos přidaly další důvody k opatrnosti: část Evropanů si domácí zásobu pořídila po letních požárech na jihu kontinentu, jiné znervózňují opakované hackerské útoky na platební systémy obchodních řetězců. Stejným směrem míří i Evropská unie, která již loni vyzvala obyvatele, aby doma drželi zásoby pro zvládnutí 72 hodin krize — a hotovost v jejím seznamu figuruje vedle základních potravin, pitné vody a dalšího nouzového vybavení.
Kolik doporučují centrální banky v Evropě
Konkrétní čísla se zemi od země liší, ale logika je všude stejná. Rezerva má rodinu udržet v chodu několik dní — podle opatrnějších odhadů celý týden — než znovu naskočí terminály a bankomaty.
Další čtení
- Nizozemsko, Rakousko a Finsko: rezerva pokrývající zhruba třídenní výpadek, vychází na 70 až 100 eur na osobu.
- Švédská Riksbank doporučila na jaře tohoto roku domácnostem držet 1 000 švédských korun na dospělého, v přepočtu přibližně 2 200 Kč.
- Čeští ekonomové a banky: nižší tisíce korun na každého člena domácnosti, pro běžnou čtyřčlennou rodinu zhruba 10 000 Kč celkem.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane na konferenci v Irsku upozornil, že objem bankovek v oběhu dál narůstá, přestože lidé u pokladny sahají po bezkontaktní platbě stále častěji. „Bankovky čím dál méně kolují mezi pokladnami a čím dál více leží doma jako pojistka pro zlé časy,“ uvedl Lane, jehož vystoupení citoval deník The Guardian.
Česká rezerva: co radí tuzemští bankéři
Čeští odborníci počítají obdobně jako jejich evropské protějšky. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vychází z jednoduchého klíče: nižší tisíce korun za každého člena domácnosti. Běžná rodina tak podle něj vystačí se zhruba deseti tisíci korunami na několik dní provozu. „Nejde o nedůvěru v banky, ale o základní obezřetnost,“ řekl Kovanda pro e15.cz.
Záleží také na tom, z jakých bankovek rezervu složíte. Bankéři jednoznačně radí volit menší nominály — například dvoustovky a pětistovky. S tisícovkami a dvoutisícovkami můžete v krizi u pultu narazit, protože prodejci nemusí mít drobné. S hotovostí ostatně počítá i česká vládní příručka 72 hodin, která doporučuje mít doma bankovky a mince různých hodnot.
Eurobankovek přibývá, přestože vládnou karty
Po Evropě dnes obíhá přes 31 miliard eurobankovek — o sedm miliard více než v předcovidovém roce 2019. Jejich souhrnná hodnota dosáhla v červnu tohoto roku 1,6 bilionu eur a za posledních deset let vzrostla přibližně o 60 procent. Ekonomové tomu říkají paradox bankovek: čím více lidé platí kartou, tím více hotovosti drží doma jako zálohu.
Tentýž paradox zažívá i Česko. Podle průzkumu společnosti Mastercard připadá na karty a mobilní platby již 59 procent každodenních transakcí, hodnota oběživa přesto roste. Ke konci loňského roku bylo podle dat České národní banky v tuzemském oběhu oběživo za více než 740 miliard korun. Na začátku tohoto tisíciletí přitom šlo o přibližně 180 miliard — dlouhodobě tedy oběživo přibývá průměrně o pět až šest procent ročně.
Větší úspory patří do banky, ne do šuplíku
Vše nad drobnou krizovou rezervu patří podle bankéřů na spořicí účet, kde peníze zůstávají okamžitě dostupné a navíc se úročí. Hotovost uložená doma postupně ztrácí kupní sílu a při nečekané události — vloupání, požáru nebo povodni — o ni lze přijít celou naráz.
ECB přirovnává hotovost k rezervnímu kolu platebního systému: většinu času o něm nevíte, ale když píchnete, nic jiného vás nezachrání. Pro české domácnosti z toho plyne praktický závěr — nižší tisíce korun na osobu v drobnějších bankovkách, uložené na jiném místě, než kde nosíte platební karty, fungují jako levná a spolehlivá pojistka pro chvíle, kdy displeje zhasnou.
Jak se bude situace dále vyvíjet, naznačí mimo jiné výroční zpráva ECB o platebních zvyklostech, jejíž vydání se očekává na přelomu roku 2026 a 2027.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře