Polovina srpna, chodba ministerstva financí. Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí, vychází z jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou a novinářům bez vytáček říká, co by si přál: přidat důchodcům ne tři stovky, ale rovnou 590 korun měsíčně. Slova zněla přesvědčivě. Jenže o pár dní později přišel studený sprchy z rozpočtových tabulek.
Návrh nařízení vlády, který prošel připomínkovým řízením, počítá od 1. ledna 2027 s plošným zvýšením důchodů pouze o 300 Kč měsíčně. Definitivní rozhodnutí musí padnout nejpozději do 30. září 2026 — a právě v tom tkví jádro nejistoty, která dnes znepokojuje více než tři miliony českých penzistů.
Zvýšení o 300 Kč: co přesně návrh říká
Podle aktuálního návrhu vzroste od ledna příštího roku pouze základní výměra důchodu, která je pro všechny penzisty stejná bez ohledu na délku odpracovaných let. Ze současných 4 900 Kč se dostane na 5 200 Kč měsíčně, což odpovídá 10 % předpokládané průměrné mzdy ve výši 51 947 Kč.
Procentní výměra — tedy ta část penze, jež se odvíjí od délky pojištění a výše dřívějších výdělků — se tentokrát zvyšovat nebude vůbec. Příjemci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů by tak od ledna dostali shodně o 300 Kč více. Průměrný starobní důchod, který se pro účely valorizace sleduje, by vzrostl ze současných 21 892 Kč na 22 192 Kč, tedy o 1,4 %.
Juchelka sliboval dvojnásobek: co ministr říkal ještě v srpnu
Ještě 18. srpna ministr Juchelka dával veřejně najevo, že by preferoval štědřejší variantu. Před jednáním se Schillerovou novinářům prohlásil: „Z těch 300 korun by se to mělo navýšit na 590 korun.“ Nešlo o náhodný výrok — zákon o důchodovém pojištění vládě skutečně dává právo navýšit valorizaci až o 2,7 %, což by v praxi znamenalo právě oněch 590 Kč měsíčně.
Další čtení
Po samotném jednání však tón ministra znatelně potemněl. Podle agentury ČTK Juchelka přiznal: „Na rovinu říkám, že v tuto chvíli je rozpočet velmi, velmi napjatý a uvidíme, jak jednání budou.“ Mezi slibem a realitou se tedy otevřela zřetelná mezera.
Proč vláda váhá: 7,8 miliardy korun navíc je příliš
Čísla jsou nekompromisní. Výdaje na důchody mají v roce 2027 dosáhnout přibližně 740 miliard korun — a to je bez jakéhokoliv nadstandardního přídavku. Pokud by vláda zvolila variantu 590 Kč, tedy plné využití zákonného prostoru 2,7 %, znamenalo by to podle Juchelkových vlastních slov z rozhovoru pro Novinky.cz dalších 7,8 miliardy korun nad rámec řádné valorizace.
Ministerstvo financí v čele se Schillerovou dává najevo, že rezervy státní pokladny jsou vyčerpané a prostor pro mimořádné výdaje prakticky neexistuje. Tlak na konsolidaci veřejných financí tak přímo dopadá na výši penzí — a senioři to pocítí v peněžence hned od prvního lednového výplatu.
Termín 30. září 2026: kdy padne definitivní rozhodnutí
Přesné datum je dáno zákonem. Vláda musí výši valorizace pro následující rok stanovit nejpozději do 30. září 2026. Do té doby se budou koalicí přetahovat zastánci vyšší částky s těmi, kdo volají po rozpočtové zodpovědnosti. Zbývá tedy jen několik týdnů jednání, jejichž výsledek ovlivní měsíční příjmy milionů domácností.
Klíčové parametry obou variant přehledně ukazuje následující srovnání:
- Varianta 300 Kč — základní výměra stoupne z 4 900 Kč na 5 200 Kč, procentní výměra se nemění, průměrný důchod dosáhne 22 192 Kč, dodatečné náklady státu jsou minimální.
- Varianta 590 Kč — vláda využije zákonný prostor 2,7 %, průměrný důchod přesáhne 22 480 Kč, státní rozpočet zaplatí navíc přibližně 7,8 miliardy korun.
- Zákonné minimum — 300 Kč je již nyní splněno návrhem nařízení; vyšší částka by vyžadovala politické rozhodnutí kabinetu.
- Lhůta — nařízení vlády musí být schváleno do 30. září 2026, aby se mohlo promítnout do lednových výplat.
Co na to říkají samotní senioři
Redakce oslovila několik důchodců s přímou otázkou: stačí jim 300 korun měsíčně? Odpovědi byly jednoznačné. „Tři stovky jsou samozřejmě lepší než nic, ale dneska za to člověk udělá jeden menší nákup a je to pryč,“ řekla Jana K., 72 let. Petr M. (68) dodal: „Jen když vidím, jak šly nahoru potraviny a služby, tak to moc velký rozdíl neudělá.“
Alena S. ve věku 76 let by si přála vyšší částku: „Mně by těch 590 korun potěšilo víc, to už je aspoň něco, co člověk pozná.“ Milan V. (70) přitom upozornil na konkrétní výdaje: „Největší položky jsou pro mě energie a léky, takže těch 300 korun se hodí, ale není to částka, která by mi nějak ulevila.“ Karel D. (66) vyjádřil především frustraci z nejistoty: „Štve mě, že se pořád mluví o různých částkách a člověk neví, co nakonec bude. Ať řeknou jednu a je jasno.“
Co se bude dít po 30. září
I kdyby vláda v září potvrdila jen zákonné minimum 300 Kč, není vyloučeno, že téma valorizace znovu vyvstane v předvolebním období — parlamentní volby jsou na obzoru a penze patří k citlivým tématům české politiky dlouhodobě. Ministr Juchelka přitom zatím neuzavřel dveře vyšší částce úplně; jeho slova o „velmi napjatém rozpočtu“ spíše naznačují, že konečné číslo závisí na výsledku celkového vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2027, nikoliv výhradně na vůli resortu práce.
Jak dopadnou tato jednání a zda se Juchelkovi podaří pro seniory vyjednat alespoň část z původně avizovaných 590 Kč, ukáže konec září.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře