Kdo v jižní Evropě nebo ve Skandinávii vytáhne u pokladny hotovost, narazí často na nechápavé pohledy — papírové bankovky tam berou skoro jako relikvii. A sotva přejede hranici zpátky do Německa, zesílí v autě hukot pneumatik, protože horší asfalt je znát okamžitě. Právě takové maličkosti si letos ze zahraničí přiváží stále víc Němců a k opálení jim přibývá tíživý pocit, který se těžko pojmenovává.
Dřívější jistota, že doma zkrátka všechno šlape líp než jinde, se rozpadá. A to, co ji nahrazuje, je pro Čechy nezvyklé překvapení: v německých komentářích se jako vzor náhle objevují Česko a Polsko.
Za vzor teď berou i Česko a Polsko
Konzervativní deník Die Welt si jako první všiml Polska, které roste ekonomicky nezvykle rychle a zároveň udržuje nízký počet násilných trestných činů. Pochvalně se stočil i k Česku — a přiznal mu mimo jiné i lahodnější pivo.
Je to menší převrat v tom, jak nás sousedé vnímají. Ještě donedávna platila střední a východní Evropa v očích části Němců za chudší periferii, kam se jezdí spíš levně nakoupit. Teď se role obracejí a regiony, které dřív doháněly, jsou najednou dávány za příklad. Pro Čecha je skutečně nezvyklé ocitnout se na té straně, kterou si Němci berou za vzor.
Fax, hotovost a rozbité vlaky: Kde Německo zaostává
Nejnápadnější je odpoutání od hotovosti. Ve spoustě evropských států dnes lidé sáhnou po kartě nebo mobilu prakticky u každého nákupu a klasické bankovky pomalu mizí. Německo přitom zůstává konzervativní a jeho obyvatelé to na cestách vnímají čím dál silněji.
Přidávají se vlaky a technika. Kdo spoléhá na německou pověst spolehlivých spojů, zažije v Itálii překvapení — tamní vlaky jezdí svižně a drží jízdní řád lépe než spoje bez klimatizace se zpožděním, na které je doma zvyklý. Nejostřejší kontrast ale nabízí digitalizace: v malém Estonsku vyřídí lidé většinu agendy s úřady online, kdežto Německo se s přechodem do digitálního světa pere celé roky.
Další čtení
Symbolem zpoždění se stal fax. Spousta úřadů přes něj pořád vyřizuje papírování, i když by stačil formulář na webu. Dolní komora parlamentu přístroje odložila již před dvěma lety, avšak na samotném kancléřství fax dosloužil teprve letos na konci léta.
Ekonomický úpadek, který přiznává i mnichovský institut Ifo
Za pocitem z dovolené stojí i tvrdá čísla. Největší evropská ekonomika klesla dva roky po sobě a i letos pouze stagnuje. Clemens Fuest, prezident mnichovského institutu Ifo, to pro nedělník Bild am Sonntag shrnul bez obalu: „Německo je již léta v ekonomickém úpadku. Situace se stala dramatickou.“
Právě tato kombinace — stagnující ekonomika, zastaralá infrastruktura a sousedé, kteří mezitím dohnali a místy předběhli — živí frustraci, o níž němečtí komentátoři píší čím dál otevřeněji.
Když do Německa vyrazíte vy: Na co se připravit
Pohled je zajímavé otočit. Čech, který se chystá do Německa, se připraví na jiné maličkosti než Němec u nás. Tady je přehled nejdůležitějších rozdílů:
- Připravte si eura v hotovosti. V menších obchodech, pekárnách a restauracích se v Německu pořád běžně platí bankovkami.
- Drobné využijete víc než doma. U automatů, na toaletách nebo na parkovištích se malé částky často zaplatí pouze hotově.
- Kartou ne vždy a ne všude. Část podniků přijme platební kartu až od určité částky, jinde ji nepřijmou vůbec.
- Pozor na přepočet do korun. Pokud terminál nebo bankomat nabídne přepočet rovnou do CZK, zvolte raději eura — kurz v obchodě bývá nevýhodný a lepší sazbu dá vaše banka.
Řada českých bank navíc umí nevýhodný dynamický přepočet zablokovat přímo v mobilní aplikaci. Pokud kartou v zahraničí platíte pravidelně, vyplatí se sáhnout po účtu se vstřícnými podmínkami pro cestování.
Když se z hrdosti stává frustrace: Co říká psycholog
Ten pocit nahlas přiznávají i veřejné tváře. Podle serveru t-online se herec Sky DuMont na návštěvě Rakouska rozplýval, že tam všechno funguje a člověk se v klidu dovolá. Kancléř Friedrich Merz po cestě do zahraničí poznamenal, že skutečnou hodnotu německého chleba člověk ocení až mimo domov.
Psycholog Ulrich Schmidt-Denter, který zkoumá, jak si lidé formují vlastní identitu, jde hlouběji. Pro agenturu DPA vysvětlil, že na cestách si člověk mimoděk poměřuje domov s cizinou a hledá v tom potvrzení, že jeho svět funguje. Jakmile ale Němci zjistí, že je oblíbené prázdninové destinace v lecčem předběhly, hroutí se jim dosavadní sebejistota. „Náš příběh úspěchu je u konce,“ uzavřel Schmidt-Denter.
Poválečná západní společnost si podle něj budovala důvěru v demokracii i na přesvědčení, že doma vládne pořádek, který u jižních sousedů chybí. Když tahle jistota mizí, může z frustrace vyrůst i pochybnost o legitimitě celého státu.
Pro českého čtenáře z toho ale plyne příjemnější zpráva. Čím víc se stírá hranice mezi bohatším Západem a dohánějícím Východem, tím blíž má to, na co narazí za humny, k tomu, co zná z domova — a německá skepse je tak trochu měřítkem toho, jak rychle celý region dozrál.
Otázka zůstává otevřená: zda německá frustrace přinese reálné reformy, nebo se zastaví u hořkých komentářů v letních přílohách novin.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře