Ministerstvo práce zveřejnilo návrh vládního nařízení a v diskuzích se okamžitě strhla hádka, která má daleko k běžnému reptání nad výší penze. Na jedné straně sedmdesátidvouletá Věra, která spočítala, že tři sta korun nepokryje ani doplatek za léky. Na druhé třiadvacetiletý Lukáš, přesvědčený, že senioři dostávají příliš bez ohledu na to, co stát nabídne. Obě strany mluví přes sebe a čísla jim dávají za pravdu zároveň.
Od ledna 2027 se pevná výměra důchodu zvedne o právě těch sporných 300 korun. Zásluhová složka, tedy část odvozená od let odpracovaných a odvedených odvodů, se nehýbe. To není technická poznámka do závorky — je to jádro celého sporu, který se teprve plně rozhoří.
Od ledna 2027 dostane každý důchodce stejných 300 korun navíc
Návrh nařízení, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo ke schválení, zvyšuje pevnou výměru důchodu ze 4 900 na 5 200 korun měsíčně. Přídavek je plošný — nezáleží na tom, zda má senior penzi hluboko pod průměrem, nebo ji má výrazně nad ním. Zásluhová část, která reflektuje výši celoživotního pojistného, zůstává beze změny.
Za tak nízkou valorizací stojí především důchodcovská inflace, která se mezi červnem 2025 a červnem 2026 vyšplhala pouze na 0,7 procenta. Samotný valorizační vzorec by přidal ještě méně; oněch 300 korun vychází zejména z toho, že pevná výměra se zákonem váže na desetinu průměrné mzdy, a ta mezitím vzrostla. Zákon přitom vládě dovoluje jít nad automatický výpočet až ke stropu 2,7 procenta — u průměrné penze by to znamenalo maximálně přibližně 590 korun měsíčně.
„Já budu usilovat o to, aby valorizace byla o něco vyšší,“ řekl Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí. Premiér Andrej Babiš navíc veřejně zmínil možnost jednorázového příspěvku mimo řádnou valorizaci, jeho přesnou výši ale dosud neupřesnil. Definitivní částku musí koalice schválit nejpozději na konci září 2026.
Proč část seniorů mluví o výsměchu
Kritici mají připravený jednoduchý protiargument. Celková inflace sice vyšla nízko, jenže průměr maskuje položky, které senioři platí nejčastěji. Ceny energií a základního zboží za poslední roky vzrostly citelně více, než co zachytí souhrnný index. Tři sta korun měsíčně navíc tento rozdíl nedožene — reálná kupní síla průměrného penzisty tak podle kritiků zůstane na konci měsíce nižší než loni.
Další čtení
Druhá výtka cílí přímo na konstrukci letošní valorizace. Protože se pohybuje výhradně pevná výměra a zásluhová část stojí na místě, dostane přesně stejnou částku člověk s minimální penzí i ten, kdo čtyřicet let odváděl vysoké pojistné. Zastánci plošné částky naopak namítají, že procentuálně pomůže nejvíce právě nejchudším důchodcům, pro které 300 korun v měsíčním rozpočtu váží ze všech nejcitelněji.
Věkový bonus čeká na parlament, výchovné se změní jistě
Souběžně s valorizací prochází legislativou také novela věkového bonusu. Stávající systém ho vyplácí skokově — současná úprava přiznává 1 000 korun navíc v 85 letech a dalších 2 000 korun ve stu letech. Navrhovaná změna ho rozkládá do menších kroků, které nastupují dříve:
- Nově: 500 korun v 80 letech, dalších 500 korun v 85 letech, 500 korun v 90 letech, 500 korun v 95 letech a 1 000 korun ve stu letech.
- Celkový součet zůstává v obou variantách stejný — 3 000 korun ve stu letech — senior k nim ale nově dochází postupně, nikoli najednou.
Tahle část je ovšem zatím jen vládním návrhem. Než začne platit, musí ji schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Výchovné naproti tomu mění pravidla na základě již schválené důchodové reformy, takže od roku 2027 nabyde účinnosti bez dalšího hlasování.
Bonus 500 korun za vychované dítě zůstává zachován, mění se však způsob jeho valorizace. Při ročním přepočtu se výchovné nejprve vyjme ze základu, zbytek penze se zvýší a fixní částka se vrátí beze změny. Reálná hodnota bonusu tak postupně klesá. Dotkne se to hlavně žen s nižšími důchody, jimž kariéru kdysi přerušila léta strávená doma s dětmi.
Jak to rozděluje Čechy: pět hlasů z diskuze
Redakce arecenze.cz oslovila čtenáře napříč věkovými skupinami. Odpovědi přesně kopírují napětí, které se táhne internetovými diskuzemi i rodinnými stoly:
Věra (72): „Tři sta korun je výsměch seniorům. Za to si po tom zdražení nekoupím ani ten balíček léků navíc, co každý měsíc doplácím.“
Jaroslav (68): „Makal jsem ve směnách čtyřicet let a přidají mi stejně jako sousedovi, co skoro nepracoval. Tomu se říká zásluhovost?“
Lukáš (29): „Nenažranost, nic jiného v tom nevidím. My mladí to všechno platíme a stejně je to málo. Ať si zkusí vyjít s tím, co zbyde nám po odvodech.“
Tereza (35): „Chápu obě strany. Táta má mrňavou penzi a je mi ho líto, ale ten rozpočet taky někdo utáhnout musí. Nadávat kvůli tomu na starý lidi mi ale přijde sprostý.“
Marcela (54): „Rodičům přispívám na doplatek do domova každý měsíc. Když stát přidá jen pár stovek, spadne to zase na nás děti. O tomhle se nemluví.“
Co se rozhodne do konce září 2026
Zákon zaručuje zvýšení pevné výměry o 300 korun. Vláda má ale možnost sáhnout až po strop, který u průměrné penze odpovídá přibližně 590 korunám měsíčně, nebo přidat jednorázovou platbu nad rámec pravidelné valorizace. Oba scénáře jsou otevřené — ministr Juchelka avizoval snahu o vyšší přidání, konkrétní číslo však bude na stole až po koaličních jednáních, jejichž termín je stanoven na konec září 2026.
Česká správa sociálního zabezpečení následně upraví výpočty a důchodci uvidí změnu na výpisu poprvé za leden příštího roku. Zda výsledná částka spor utlumí, nebo ho ještě více rozžhaví, ukáže až reakce veřejnosti na finální koaliční dohodu.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře