Dvacátého července 2026 vláda schválila první důchodovou novelu. Senioři ve vyšším věku dostanou vyšší penze, pracovat v důchodu se víc vyplatí — a strop důchodového věku na 65 letech? Ten v zákoně chybí. Přitom ještě 11. února téhož roku ministr práce Aleš Juchelka před poslanci Sněmovny tvrdil, že zastropování přijde právě v této první vlně změn.
Od února do července se harmonogram posunul nejméně dvakrát. A lidé narozeni v roce 1989 a mladší zatím stále míří k důchodovému věku 67 let — tedy o celé dva roky více, než vládní koalice slíbila. Otázka, kdy a jestli vůbec strop 65 let vstoupí v platnost, zůstává bez jednoznačné odpovědi.
Strop 65 let v první novele chybí — Juchelka ho přitom v únoru sliboval
Vládní programové prohlášení ze 5. ledna 2026 zastropování důchodového věku na 65 letech výslovně obsahuje. Juchelka pak 11. února 2026 ve Sněmovně potvrdil, že tato změna bude součástí první vlny důchodové reformy. O necelý měsíc později, 9. března 2026 po jednání tripartity, ale ministr hovořil jinak.
„V té druhé vlně potom půjde zastropování věku odchodu do důchodu, což je hlavní slib této vlády společně s náročnými profesemi,“ řekl Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí, po jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Zastropování se tak přesunulo do druhé vlny — a první novela schválená 20. července 2026 ho skutečně neobsahuje.
Klíčové milníky: Jak se plán posouval od ledna do července 2026
- 5. ledna 2026 — Vláda v programovém prohlášení slibuje zastropování důchodového věku na 65 letech.
- 11. února 2026 — Juchelka ve Sněmovně řadí zastropování do první vlny změn.
- 9. března 2026 — Po jednání tripartity ministr přesouvá zastropování do druhé vlny společně s náročnými profesemi.
- 16. června 2026 — Juchelka v ČT24 prohlašuje, že na zastropování věku odchodu do důchodu se „nemusí spěchat“.
- 20. července 2026 — Vláda schvaluje první důchodovou novelu bez zastropování na 65 letech.
Proč se změna odkládá: náročné profese a tlak Evropské komise
Ministerstvo práce a sociálních věcí odůvodňuje odklad tím, že zastropování chce spojit s novou úpravou důchodů pro lidi v náročných profesích. K tomu je zapotřebí zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které teprve ukáže, kolika pracovníků se náročné profese týkají a jak mají být pravidla nastavena.
Další čtení
Do hry vstupuje i Brusel. Premiér Andrej Babiš 20. července uvedl, že zastropování důchodového věku je předmětem jednání s Evropskou komisí. Ta dlouhodobě sleduje finanční udržitelnost českého důchodového systému v kontextu stárnutí populace — a případné zastropování by její výpočty výrazně ovlivnilo.
Koho se odklad týká nejvíc: přehled důchodového věku podle ročníků
Dokud vláda zastropování na 65 letech neprosadí do zákona, platí pro každého důchodový věk podle jeho roku narození. Rozdíl oproti slibované hranici může být i téměř dva roky. Konkrétní čísla jsou tato:
Lidé narozeni v roce 1966 odejdou do důchodu v 65 letech a 1 měsíci — tedy o pouhý měsíc déle, než slibovaný strop. Ročník 1972 čeká 65 let a 7 měsíců, ročník 1977 rovných 66 let. Výrazněji se odklad dotkne ročníku 1988, pro který zákon stanoví 66 let a 11 měsíců. Všichni narození v roce 1989 a mladší míří k důchodovému věku 67 let — tedy o celé 2 roky víc, než slibovaná hranice.
Blíží se vám důchod? Tohle si ověřte ještě před podáním žádosti
Při plánování odchodu do důchodu je zatím nutné počítat s věkem podle platných zákonných pravidel, nikoliv se slibovaným stropem 65 let. Svůj přesný důchodový věk si lze ověřit v Informativní důchodové aplikaci (IDA) na ePortálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Aplikace zobrazí i orientační výši budoucí penze.
Vyplatí se zkontrolovat také to, zda ČSSZ eviduje všechny odpracované roky. Ve službě Moje konto lze zobrazit evidované doby pojištění a upozornit na případné nesrovnalosti. Chybějící období totiž může ovlivnit jak nárok na důchod, tak jeho výši — a doplnit je zpětně bývá zdlouhavé.
Co říkají lidé: „V sedmašedesáti ve výrobě? To si neumím představit“
Redakce se zeptala lidí různých generací, zda by dokázali pracovat až do 67 let a zda jim hranice 65 let dává smysl. Jana K. (54 let), která celý život pracuje fyzicky, odpověděla bez váhání: „Já dělám celý život fyzickou práci a neumím si představit, že to budu dělat ještě v sedmašedesáti. U kanceláře možná, ale někde ve výrobě je to podle mě úplně něco jiného.“
Petr M. (47 let) by se zaměřil spíše na odpracované roky než na věk: „Za mě by se mělo koukat hlavně na to, kolik má člověk odpracováno. Někdo začne v osmnácti a jiný až po vysoké, tak mi nepřijde úplně fér, aby oba končili stejně.“ Lucie S. (35 let) je skeptická vůči jakýmkoli slibům: „Mně je důchod ještě daleko a popravdě vůbec nevěřím, že pravidla, která platí dnes, budou platit i za třicet let.“ Milan V. (61 let) zastropování podporuje: „Já bych těch 65 nechal. Člověk už v tomhle věku nemusí být nemocný, ale energie prostě není stejná jako ve čtyřiceti.“
Kdy přesně vláda předloží druhou vlnu důchodových změn — a zda zastropování na 65 letech skutečně zahrne — zatím Ministerstvo práce a sociálních věcí nezveřejnilo.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře