Účetní na obecním úřadě, pradlena v nemocniční prádelně, knihovnice v městské pobočce. Všichni tři pracují pro stát nebo samosprávu, všichni tři mají základní tarif, který na papíře nepřesahuje minimální mzdu — a každý měsíc se jejich výplata dorovnává osobním příplatkem nebo doplatkem. Od 1. ledna 2027 by se tohle mělo změnit. Ministerstvo práce připravilo přepracované platové tabulky, které mají tuto každoměsíční záplatu nahradit systémovým řešením.
Reforma ministra Aleše Juchelky (ANO) se dotkne statisíců zaměstnanců veřejné a státní sféry. Zní to jako jednoznačná výhra pro každého, kdo pracuje pro stát. Jenže realita je opatrnější — a pro část z nich může dopadnout tak, že si meziročně nepřidají ani korunu.
Proč nejnižší tarify dnes padají pod minimální mzdu
Nynější systém platových tabulek odboráři dlouhodobě označují za přežitý. Část tarifů je formálně nastavena pod úrovní minimální mzdy, takže zaměstnavatelé musejí každý měsíc vyplácet doplatky nebo navyšovat osobní příplatek — ten má přitom sloužit jako ocenění nadstandardního výkonu, ne jako záplata za nedostatečný základ.
Výsledkem je systém, kde nikdo pořádně neví, co je odměna za práci a co je jen technické dorovnání. Odbory veřejné sféry tento stav kritizují opakovaně a reforma má být přímou odpovědí na tuto kritiku.
Nejnižší tarif má automaticky růst s minimální mzdou
Jádro návrhu je přímočaré. Základní platový tarif nesmí klesnout pod minimální mzdu. Ta má od ledna 2027 stoupnout z 22 400 korun na 24 900 korun, tedy o 2 500 korun — což by bylo historicky nejvyšší jednorázové zvýšení minimální mzdy v České republice. Právě na této úrovni má nově startovat nejnižší platová třída.
Sousední třídy mají být od sebe vzdáleny nejméně čtyři procenta, výjimku si zachovají učitelé a akademici. „Nejnižší tarif bude vždy odpovídat aktuální minimální mzdě,“ uvedl ministr práce Aleš Juchelka. Kdykoli minimální mzda vzroste, spodní hranice tabulky se posune automaticky s ní — bez nutnosti dalšího vládního rozhodnutí.
Další čtení
Koho se reforma dotkne: téměř 470 000 zaměstnanců
Veřejná a státní sféra zahrnuje dohromady přibližně 860 000 pracovních míst. Letos má více než 260 000 z nich základní tarif pod úrovní minimální mzdy nebo zaručeného platu. Bez reformy by se do této skupiny příští rok propadlo bezmála 470 000 lidí.
Nejhůře je na tom první platová tabulka, do níž spadají pracovníci v kultuře, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, technický personál a nižší úředníci. U nich zůstávají zhruba tři ze čtyř tarifů pod hranicí minimální mzdy. Vedle nich stát odměňuje podle vlastních tabulek také zdravotníky, lékaře a učitele.
Vyšší výplatu ale nikdo automaticky nedostane
A tady je háček, který v nadšených titulcích snadno zapadne. Přepočet podle nových tabulek neznamená, že každý dostane přidáno. Ministr Juchelka i předseda odborového svazu Josef Středula shodně připustili, že u části zaměstnanců k žádnému navýšení dojít nemusí.
Stát zároveň slibuje, že nikdo si meziročně nepohorší. Pokud by po přepočtu vyšel základní plat nižší, rozdíl se srovná z osobního příplatku — i bez souhlasu zaměstnance. Osobní ohodnocení tak zůstává i nadále polštářem na dorovnávání základu, ačkoli má v teorii sloužit jako odměna za kvalitní výkon.
Dlouhodobě se ale reforma projevit má, a to hlavně u služebně starších pracovníků. Platových stupňů bude místo dvanácti jen osm a postup o stupeň výš přijde vždy po pěti letech. Nově přibývají stupně za praxi do třiceti, do třiceti pěti a přes třicet pět let — zatímco dříve se stupňování zastavilo zhruba po dvaatřiceti odpracovaných letech.
38 miliard pro obce a kraje: kdo zaplatí reformu
Kolik přesně reforma spolkne, vláda k 29. srpnu 2026 nezveřejnila. Přesné číslo se mělo objevit až v návrhu státního rozpočtu, který vláda projednávala na mimořádném zasedání 31. srpna. Velká část výdajů přitom padne na bedra samospráv — a právě to zvedá opozici ze židlí.
Podle propočtu bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může reforma stát kraje a obce až 38 miliard korun. Vadí mu také to, že žádný zaměstnanec předem netuší, o kolik si vlastně přilepší. Odbory zase trvají na tom, že zvýšené tarify musejí být kryty penězi z rozpočtu, a odmítají pouhé přesouvání prostředků z pohyblivých složek odměny.
Reforma zdaleka není dojednána. Odbory návrh sice podpořily, ale požadují ještě tyto úpravy:
- Rychlejší postup pro služebně mladší: první dva posuny po dvou a po třech letech, teprve pak pětiletý interval.
- Úměrný růst u vyšších tarifů, aby se nesmazaly rozdíly mezi náročnějšími a méně náročnými pozicemi.
- Oddělené vyjednávání o platech policistů a hasičů, zdravotníků a učitelů.
Pro běžného zaměstnance z toho plyne zatím jediná jistota: jde o návrh, který se teprve doladí. Definitivní odpověď na otázku „o kolik si polepším“ padne až po schválení státního rozpočtu. Nejnižší platy od ledna nemají klesnout pod 24 900 korun, u zbytku tabulky se ale vyplatí počkat na konkrétní čísla.
Podle dosavadních výhledů má minimální mzda — a s ní i nejnižší tarif — v roce 2028 vystoupat přibližně na 26 900 korun a do roku 2029 se přiblížit 47 procentům průměrné mzdy; přesná částka se nicméně ještě může změnit.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře