Ještě na začátku roku 2026 Aleš Juchelka na webu Ministerstva práce a sociálních věcí psal, že štědřejší podpora v nezaměstnanosti dá lidem bez práce čas najít skutečně odpovídající místo a ochrání je před finanční tísní. Uplynulo sotva osm měsíců a stejný ministr připravuje pravý opak. Vláda Andreje Babiše schválila návrh, který reformu z ledna 2026 v klíčových parametrech otočí o sto osmdesát stupňů.
Pro původní zvýšení dávek přitom hnutí ANO ve Sněmovně hlasovalo — včetně Babiše i Juchelky samotného. Kdo letos přijde o práci, dostává v prvních dvou měsících až 80 % čistého výdělku a strop dosahuje 38 537 korun měsíčně. Od ledna 2027 by se podle vládního návrhu oboje výrazně snížilo — a pro tisíce domácností to bude znamenat konkrétní, bolestivý rozdíl.
Ministr Juchelka ruší reformu, kterou sám ještě nedávno chválil
Zvýšení podpory prosadila ještě vláda Petra Fialy a ANO pro ně hlasovalo. Juchelka tehdy reformu veřejně obhajoval. Nyní jako ministr práce ve vlastní vládě chystá návrat k nižším sazbám, ačkoli nová pravidla fungují teprve od ledna 2026. Premiér Andrej Babiš svůj obrat nezakrývá. Serveru Aktuálně.cz řekl, že se podle zjištění vlády podpora zneužívá a stát kvůli ní přišel o peníze. „Někteří lidé prostě nechtějí pracovat. Proto to teď měníme,“ prohlásil Babiš.
Za škrty se postavil i vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček. Předem počítá s tím, že u části příznivců hnutí narazí, škrty ale označuje za správnou cestu a míní, že sociální výdaje je třeba snížit všude tam, kde dochází ke zneužívání.
Další čtení
Odbory, zaměstnavatelé i koaliční SPD jsou proti
Analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský upozorňuje, že z povinných odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti přiteče letos do státní kasy kolem 32 miliard korun, ale zpátky se lidem formou podpor vrátí necelá polovina. Podporu přitom čerpá jen přibližně čtvrtina lidí bez práce — argumenty o masovém zneužívání tedy data příliš nepodporují.
Bývalý ministr práce Marian Jurečka připomíná, že vyšší podpora měla nastartovat pohyb na českém pracovním trhu, který dlouhodobě vázne: zaměstnanci setrvávají na jednom místě průměrně jedenáct let. Proti plánovanému návratu k nižším sazbám se shodně postavily odbory i zaměstnavatelé — a nesdílí ho ani koaliční SPD.
O kolik korun přijdete: srovnání sazeb 2026 vs. 2027
Od ledna 2026 platí tato pravidla: v prvních dvou měsících nezaměstnanosti dostanete 80 % předchozího čistého výdělku, v dalších dvou měsících 50 % a po zbytek podpůrčí doby 40 %. Lidé nad 52 let mají nejvyšší sazbu prodlouženou o jeden měsíc navíc. Měsíční strop je 38 537 Kč.
Ministerstvo práce chce od ledna 2027 první fázi srazit na 65 %, věkové zvýhodnění zrušit a maximální částku zastropovat na přibližně 28 903 korun — tedy na 60 % průměrné mzdy místo dnešních 80 %. Střední fáze by zůstala na 50 %, závěrečné období by si naopak o pět procentních bodů polepšilo na 45 %. Konkrétně: kdo bral 40 000 Kč čistého, dostával by dnes v prvních dvou měsících 32 000 Kč. Po změně by to bylo jen 26 000 Kč — o 6 000 Kč měsíčně méně hned v nejkritičtější fázi. Za první dva měsíce tak přijde o 12 000 korun.
- Délka výplaty závisí na věku v den podání žádosti: do 52 let až 5 měsíců, od 52 do 57 let 8 měsíců, nad 57 let 11 měsíců. Tato část se měnit nemá.
- Nárok vzniká po alespoň 12 měsících důchodového pojištění za poslední dva roky, a to jak přes zaměstnavatele, tak jako OSVČ.
- Odstupné výplatu podpory nezdrží — úřad práce začíná posílat peníze hned za první měsíc po skončení pracovního poměru.
- Rodiče a pečující osoby by podle návrhu měly v prvních dvou měsících strop snížený ze 40 na 30 % průměrné mzdy.
Odkdy škrty dopadnou a co se ještě může změnit
Nižší sazby mají platit od 1. ledna 2027. Vláda návrh schválila na konci srpna 2026 a postoupila ho k projednání do Poslanecké sněmovny a Senátu. Do případného definitivního schválení zůstávají v platnosti štědřejší pravidla z letošního roku. Úspory, které si vláda od změny slibuje, se pohybují mezi 4,5 a 5 miliardami korun ročně.
Pro kohokoliv, kdo uvažuje o změně zaměstnání nebo komu hrozí výpověď, může být důležité načasování: rozdíl v podpoře mezi nástupem do evidence letos a příštím rokem může u vyšších příjmů dosáhnout téměř deseti tisíc korun měsíčně. Sněmovna se návrhem začne zabývat v podzimním legislativním kalendáři.
Co ANO vlastně změnilo a proč na tom záleží
Podpora v nezaměstnanosti není sociální dávka přidělovaná podle potřebnosti — je to pojistné plnění, na které si každý zaměstnanec přispívá z povinných odvodů po celou dobu pracovní kariéry. Tento argument opakují kritici napříč politickým spektrem i zástupci zaměstnavatelů a považují plánované snížení za retroaktivní zhoršení podmínek pro lidi, kteří o místo přišli bez vlastního přičinění.
Vládní návrh teprve vstupuje do legislativního procesu a jeho podoba se může měnit. Senát i koaliční partneři dali najevo, že ho nepřijmou bez výhrad — výsledná podoba zákona tak nemusí být totožná s tím, co kabinet odeslal do sněmovny.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře