Na fasádě staré secesní vily v Praze stojí muž na lešení a opatrně otlouká rozpadající se římsu. Každý pohyb dláta musí odpovídat originálu starému přes sto let. Ví přesně, jak místo tmelů ze sádrokartonu nanést tradiční vápennou maltu, jak domodelovat rozetu tak, aby památkáři zakázku přijali. Lidí, kteří to umějí stejně dobře, jsou v celém Česku doslova jednotky.
Přesto zájem mladých o štukatérství klesá rok od roku. V roce 2025 obor dokončil v celé zemi jediný absolvent. Jak je možné, že řemeslo s výdělky až 150 000 Kč měsíčně neumí přitáhnout nové lidi — a co to znamená pro tisíce historických budov, které čekají na opravu?
Co umělecký štukatér dělá a proč nestačí být šikovný zedník
Umělecký štukatér nepracuje s hladkými omítkami v novostavbách. Jeho doménou jsou staré budovy a kulturní památky, kde opravuje nebo znovu vytváří zdobené římsy, ornamenty, rozety a další historickou výzdobu. Cílem je vždy co největší přiblížení originálu — a ten může být starý i několik staletí.
Pokud pracuje přímo na kulturní památce, musí mít navíc povolení k restaurování vydané Ministerstvem kultury. To samo o sobě odlišuje štukatéra od běžného zedníka a vysvětluje, proč si takový člověk na trhu práce může diktovat podmínky.
Výdělek 150 000 Kč měsíčně: Reálný, ale jen pro ty nejzkušenější
U složitých a prestižních zakázek se hovoří o odměnách, které se šplhají až na 150 000 Kč měsíčně. To jsou ovšem cifry pro zkušené mistry na výjimečných projektech — nikoliv průměr oboru. Standardní zaměstnanec v pozici uměleckého štukatéra bere podle dat Národní soustavy povolání (NSP) v rozmezí 31 000 až 43 000 Kč měsíčně.
Další čtení
Pro srovnání: zedník vydělává 31 000 až 46 000 Kč, malíř pokojů 30 000 až 46 000 Kč a umělecký truhlář 31 000 až 45 000 Kč. Štukatér tedy na standardní mzdě nevybočuje — jenže při vzácnosti takových odborníků roste jeho vyjednávací síla s každou dokončenou zakázkou na kulturní památce.
Obor vymírá: V roce 2025 ho dokončil jediný student v Česku
Čísla jsou alarmující. V roce 2024 štukatérský obor dokončili v celém Česku jen čtyři studenti, o rok později pak dokonce jediný. Nabídka škol je přitom prakticky nulová — dnes obor vyučuje pouze Střední odborná škola uměleckořemeslná v Praze 9.
Jednou z příčin je pověst samotného řemesla. Štukatér Oliver Braun, který se oboru dlouhodobě věnuje a také ho vyučuje, to pojmenoval přímo: „Mnoho lidí ho stále vnímá jako podřadnou věc.“ A stigma se těžko boří, i když fakta hovoří jinak.
Svoji roli hraje i to, že ani ti, kteří obor vystudují, do něj nakonec nenastoupí. Radek Coufal, garant pro oblast řemesel Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, to potvrdil pro Seznam Zprávy: „Velká část absolventů učňovských oborů volí po vyučení jinou profesi, kde není potřeba manuální práce a další specializace.“
Krize není jen v štukatérství: Stavebnictví chybí 100 000 řemeslníků
Problém je daleko širší. V Česku podle dostupných odhadů chybí přibližně 100 000 řemeslníků a nedostatek pracovníků pociťuje kolem 60 % stavebních firem. Jen za poslední čtyři roky ubylo přes 15 000 zedníků.
Důsledky jsou hmatatelné. Řemeslné práce meziročně zdražují zhruba o 10 až 15 % a běžné hodinové sazby se u řady profesí pohybují kolem 350 až 400 Kč. Kdo dnes shání kvalitního řemeslníka, ten neřeší jen cenu — řeší především to, zda vůbec někoho s volným termínem najde.
Vyplatí se dnes jít na učňák? Záleží na oboru i na odvaze osamostatnit se
Představa, že učňovský obor automaticky znamená nízký výdělek, už dávno neodpovídá realitě. Záleží na volbě řemesla a na tom, zda člověk zůstane zaměstnancem, nebo se časem osamostatní.
Mezi obory s nejvyšším potenciálem patří v současnosti tyto profese:
- Elektrikář — horní hranice výdělků okolo 60 000 Kč měsíčně
- Instalatér — srovnatelné mzdové rozmezí, vysoká poptávka
- Svářeč — zejména ve specializovaných průmyslových provozech
- Umělecký štukatér — standardní mzda 31 000–43 000 Kč, u zakázek na památkách výrazně vyšší
Vlastní živnost nabízí vyšší příjmy, ale přináší také náklady, nutnost shánění zakázek a podnikatelské riziko. Celkově ale platí, že dobře vybrané řemeslo může být výdělečnější než celá řada oborů zakončených maturitou nebo vysokoškolským titulem.
Otázka, zda se Česku podaří zájem o štukatérství a podobná umělecká řemesla oživit, zůstává otevřená — a s každým rokem, kdy obor opustí méně absolventů než prstů na jedné ruce, jsou historické fasády o krůček blíže k tomu, že je nebude mít kdo opravit.
Váš názor nám pomáhá
Rozhovor pokračuje
Komentáře